Institut politických a ekonomických studií
Home O nás Zpravodaj Články Média Akce Podpořte nás Kontakty Odkazy

Křesťanská demokracie

17. 02. 2006, autor: Daniel Feranc
Stěží bychom hledali člověka, který by neprojevil údiv, když stane ve Svatovítské katedrále, nebo shlédne nádhernou sochu na Karlově mostě, nebo vyslechne mši od Dvořáka. Během putování po krajině Čech a Moravy můžeme kdekoli na každém kroku obdivovat krásu architektury, malířství, hudby a literatury, stop, které mnohdy vtiskli do tváře této země lidé z touhy vyjádřit své nejhlubší náboženské cítění.

Vytvořili je proto, že byli křesťany. Je běžné, že když chce člověk vytvořit nějakou hodnotu sám pro sebe nebo pro své nejbližší, vkládá do takové práce celé své srdce, všechny své síly, schopnosti a um. Takové úsilí však s těžkostí vynaloží pro někoho jiného, dokonce úplně neznámého člověka. Ale křesťanství přineslo nový pohled, druhý člověk není již sokem, nepřítelem, ale je darem, je šancí se ve vztahu k němu stávat skutečně člověkem. Ve společnosti, kterou tvoří lidé, rovnocenní partneři, vznikají hodnoty, které by člověk, nikdy nevytvořil sám pro sebe. Mezi takové hodnoty nepatří pouze zmíněná díla, která obdivuje a na která si můžeme sáhnout. Hodnotami, které křesťanství přineslo, jsou také společenské chování, uspořádání společnosti, společenský řádu. Na těchto základech stojí Evropa.

Nicméně se mnou bude každý souhlasit, když řeknu, že pro dnešní společnost je charakteristické, že se obecně křesťanská morálka, tradiční prožívání křesťanských svátků a vnímání církve jako instituce veřejného života zneuznávají. I když je jaková situace nesnadná a možná se někomu zdá až tragická, domnívám se, že je také požehnáním, protože si můžeme lépe uvědomit, o co nám v křesťanství jde a jaké je postavení křesťana ve společnosti. Víme, že v dobách, kdy křesťanství bylo základní vyznáním celé společnosti, docházelo často ke zneužitím křesťanských ideálů k cílům, které byly na hony vzdálené křesťanství. Stačilo podpořit své tvrzení kouzelnými slovy, jako je spása člověka, nadpřirozený Boží zákon, přirozenost, ospravedlnění, milost, a bylo zaručené, že veřejnost byla dostatečně přesvědčena o pravdivém tvrzení. Nebylo nutné dál prokazovat pravdivost svých tvrzení. Ve stínu těchto kouzelných slov byli lidé schopni zabít nebo spáchat jinou zvrhlost na druhém člověku (křižácké výpravy, hony na čarodějnice, války, sexuální promiskuita).

Dnešní doba je ve vztahu ke křesťanství odlišná od předcházejících dob, ve svém odmítavém postoji k němu mu dává prostor ukázat se v celé své kráse, v jednoduché každodennosti ukázat jeho hloubku. Křesťanská morálka, sociologie i politologie mají hodně co říct lidem této doby. Důležité je uvědomit si, že křesťanství nepřináší něco člověku cizího. Přináší to, co vykrystalizovalo díky Božímu zjevení a Tradici. Stejně tak jako křesťanská architektura, umění a poezie oslovují i nekřesťany, a je mnoho osob, které nepracují na tomto poli z náboženských motivů, křesťanská demokracie nesmí bránit lidem spolupracovat s námi jen z toho důvodu, že jsou jim naše kouzelná slovíčka cizí.

Takovýto přístup k lidem dnešní doby není však tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Člověk dnešní doby je velice kritický, uvažuje a hodnotí, co říkáme. V mnoha oblastech má větší poznání než my sami. Už není malým dítětem, kterému stačí dát jednoduchou odpověď. Mladý křesťanský demokrat stojí před odpovědným úkolem mluvit jazykem dnešního člověka. Proto by se měl vzdělávat v rozličných oblastech: ekonomice, právu, sociologii, medicíně i biologii. To je prostor, který je lidský a jako takový může být dotčen působením křesťanského demokrata. Naučit mluvit s lidmi dnešní doby neznamená vzdát se vlastní tradice. Ta není ohrožena ani spoluprácí s mladým demokratem, kterému jsou blízké křesťanská sociální nauka nebo morálka, ale jeho uvažování nevychází z naší vlastní tradice. Nebojme se a využívejme své schopnosti i pro dobro jiných lidí.