Institut politických a ekonomických studií
Home O nás Zpravodaj Články Média Akce Podpořte nás Kontakty Odkazy

KDU-ČSL obletovaná a žádaná

25. 02. 2006, autor: Marie Jílková
Lidové noviny, 16.11.2005

Také máte pocit, že se KDU-ČSL chová jako beztvará améba, která se přizpůsobuje tak dlouho, až se stane přijatelnou pro jakoukoli demokratickou politickou stranu napravo či nalevo? Na první pohled to tak opravdu vypadá, byla to pouze jednobarevná vláda sociální demokracie, která se bez lidovců obešla. Druhý pohled ale možná poodkryje roušku tajemství, vznášející se nad lidoveckou „touhou“ podílet se na koalicích.
Odhlédněme od pozice KDU-ČSL v politickém systému, která ji definuje a téměř natrvalo konzervuje do role strany s vysokým koaličním potenciálem, pokrývající oblast středu. Vzhledem k volebnímu systému a nižším ziskům větších stran je vlastně odsouzena ke své pozici věčného koaličního partnera. Pravda, nemusela by být v každé vládě, zvlášť ve chvílích, kdy je možné bez obtíží vytvořit širokou koalici. Vládnutí v takové konstelaci je však značně komplikováno často velmi rozdílnými požadavky obou rovnocenných partnerů.
Podle výše naznačeného to vypadá tak, že se KDU-ČSL vlastně tato pozice líbí a využívá ji v plné míře.
Co když je to ale trochu jinak? Opravdu se lidovci vnucují do každé vlády? Prahnou pomoci tak, že jsou jednou schopni se bez skrupulí dohodnout se sociálními demokraty, podruhé třeba s ODS? Soudě podle projevů předsedů ostatních politických stran na sjezdu KDU-ČSL v Plzni se realita rýsuje jinak. ODS prostřednictvím slov Mirka Topolánka odvážně pokračovala v námluvách, jak je začala na sjezdu KDU-ČSL v Ostravě. Věty o společných vizích a programových poutech byly doplněny plamennými slovy o společném partnerství a přátelství. ODS dokonce „nevynechává KDU-ČSL z úvah o povolebním uspořádání, naopak počítá s její podporou při obhajobě toho, čeho společně dosáhli“.
Bohuslav Sobotka nezůstává pozadu, z jeho projevuje zřejmé, že sociální demokraté se ještě definitivně nerozhodli setrvat „s komunisty na věčné časy“. Jeho představy putují až k modelu možného pokračování koaliční vlády a spolupráce na vládní úrovni. A kde je v tuto chvíli ta stále opakovaná touha lidovců po vládnutí? Jsou to spíše ostatní strany, které KDU-ČSL manipulují do role nezbytného partnera, ne nezvládnuté mocenské choutky představitelů křesťanské demokracie.
A pak že se KDU-ČSL cpe do každé vlády. Kdepak, ale nechte je, ať si to myslí...