Institut politických a ekonomických studií
Home O nás Zpravodaj Články Média Akce Podpořte nás Kontakty Odkazy

Pozměňovací návrh k zákonu o nemocenském pojištění - modelová analýza dopadu na malé podniky

12. 03. 2006, autor: Jakub Haas
Návrh nového zákona o nemocenském pojištění byl odbornou veřejností v průběhu legislativního procesu široce diskutován. Existuje všeobecný souhlas s nerovnoměrným dopadem tohoto návrhu na podnikový sektor vzhledem k velikosti podniku. Předseda Klubu senátorů KDU-ČSL Ing. Adolf Jílek předložil v Senátu PČR návrh, kterým se novelizuje související zákon č.586/1992 Sb. o dani z příjmů, a který zamýšlí pomoci malým podnikům před negativními dopady nového zákona.

Pozměňovací návrh získal podporu senátorů napříč politickým spektrem a byl schválen dne 9. 2. 2006. V době psaní studie ještě autoři netuší, zda bude návrh zákona s pozměňovacím návrhem schválen Poslaneckou sněmovnou PČR a podepsán prezidentem.
Autoři studie dostali za úkol pokusit se kvantifikovat dopad pozměňovacího návrhu senátora Jílka na malý podnik v komparaci se stavem, kdyby platil návrh nového zákona bez zmíněného pozměňovacího návrhu. Autoři se rozhodli použít modelové případy, které abstrahují od některých skutečností. Výhodou tohoto přístupu je relativní snadnost kvantifikace a interpretace výsledků, nevýhodu naopak představuje určitá odchylka od reality. Musíme si však uvědomit, že absolutní totožnost s realitou by byla nejen nemožná, ale také zbytečná, protože závěry plynoucí z této studie jsou relevantní i vzhledem k předpokladům modelů (tj. tím, čím se model odchyluje od reality.)



Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění

Senátní tisk: 243
Sněmovní tisk: 1006
Předkladatel: Ing. Adolf Jílek

V čl. XX bodu 5:
na konci textu za slova „v maximální výši21)“ doplnit slova „ ,a dále pojistné hrazené zaměstnavatelem soukromé pojišťovně za pojištění rizika placení náhrady mzdy zaměstnancům po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštního právního předpisu47a)“.



Odůvodnění pozměňovacího návrhu

Návrh, kterým se novelizuje zákon o nemocenském pojištění, schválila nedávno poslanecká sněmovna a nyní čeká na vyjádření Senátu PČR. Již před projednáváním ve sněmovně kritici novely poukazovali na nerovnoměrný dopad na podnikovou sféru.
Nový zákon přikazuje zaměstnavatelům, aby platili zaměstnancům náhradu mzdy v prvních dvou týdnech nemoci. Za to budou odvádět do státního rozpočtu nižší nemocenské pojištění za své zaměstnance. Problém však představuje skutečnost, že pro malé a drobné zaměstnavatele by např. chřipková epidemie znamenala faktickou likvidaci. Bez ohledu na nepatrnou částku z uspořeného sociálního pojištění.
Do návrhu byla proto přidána změna, na jejímž základě si může zaměstnavatel zvolit ještě druhou variantu: Bude plně hradit nemocenské pojištění jako dosud a stát pokryje polovinu nákladů na náhrady mezd nemocným zaměstnancům.
Ačkoliv se jedná o krok správným směrem, znamená stále zhoršení situace malých podniků. Proto jsem se rozhodl předložit pozměňovací návrh, který by mohl zmíněný problém řešit, a který byl již schválen senátními výbory. Pokud se zaměstnavatelé rozhodnou uzavřít komerční pojištění na pojistnou událost - pracovní neschopnost svých zaměstnanců, bude toto pojištění daňově uznatelným nákladem. Domnívám se, že můj pozměňovací návrh může malým podnikům výrazně pomoci.

Modelový případ 1

V prvním případu chceme simulovat vývoj situace, kdy je podnik zasažen chřipkovou epidemií, a kdy se pracovně neschopnými stane pět, tj. polovina zaměstnanců. Podniku vznikají nárazově velké náklady při úhradě mezd nemocným zaměstnancům (Nehledě o mnohem větší ztrátě, která vzniká při neplnění obchodních závazků podniku při absenci poloviny pracovní síly. Tento fakt však v našich příkladech nezohledňujeme, protože nemá žádný vztah ke zkoumanému pozměňujícímu návrhu). Tuto „nárazovost“ simulujeme tak, že ve výpočtech uvádíme data na měsíční bázi.

Předpoklady modelu:
Uvažujeme fiktivní malý podnik o 10 zaměstnancích, který
• dosahuje zisku
(uvažovat podnik ve ztrátě není relevantní, protože návrh senátora Jílka umožňuje daňově odpočitatelný náklad, a ten znamená úsporu pouze pro podnik dosahující zisku)
• průměrná měsíční mzda je 18 000 Kč, menší než průměrná celorepubliková mzda
(průměrná mzda v malých podnicích dosahuje menších hodnot než průměrná měsíční celorepubliková mzda, která se v roce 2006 bude pohybovat mezi 19 a 20 tisíci Kč)
• by hradil případné komerční pojištění ve výši 3,0 % hrubých mezd zaměstnanců
(jedná se o kvalifikovaný odhad na základě rozhovorů se zástupci komerčních pojišťoven)
• odvádí DPPO ve výši 24%
(aktuální výše sazby DPPO v kalendářním roce 2006)
• doba pracovní neschopnosti u jednotlivých zaměstnanců je volena náhodně, přičemž zohledňujeme skutečnost, že průměrná doba nemoci u chřipky je cca 15 dní, a že doba pracovní neschopnosti s rostoucí mzdou klesá


a) Podnik platí plně náhrady mzdy zaměstnancům:

výdaje zaměstnavatele na náhrady mezd jsou uvedeny v následující tabulce (zaměstnavatel hradí náhrady za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti):

tabulka nemocenská


podnik hradí pojištění ve výši 1,4% z úhrnu hrubých mezd: 180000 x 0,014 = 2520 Kč
náhrady mzdy jsou daňovými náklady, takže celkové výdaje budou sníženy o daňovou úsporu: 12773 + 2520 – 0,24 x (12773 + 2520) = 15293 – 3670 = 11623 Kč

b) Podnik platí nemocenské pojištění státu (3,3% z úhrnu hrubých mezd), stát se podílí na polovině náhrad mzdy, zaměstnavatel platí druhou polovinu:

odvedené pojištění státu: 180000 x 0,033 = 5940 Kč
polovina celkových náhrad mzdy: 12773 / 2 = 6387 Kč
celková úspora na dani z příjmu: (5940 + 6387) x 0,24 = 2959 Kč

celkové výdaje podniku: 5940 + 6387 – 2959 = 9368 Kč

c) Podnik platí komerční pojištění ve výši 3,0 %, pojišťovna plně hradí náhrady mezd zaměstnanců za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti:

podnik hradí pojištění státu ve výši 1,4% z úhrnu hrubých mezd: 180000 x 0,014 = 2520 Kč
platby komerční pojišťovně: 180000 x 0,03 = 5400 Kč
daňová úspora: (2520 + 5400) x 0,24 = 1901 Kč

celkové výdaje podniku: 2520 + 5400 – 1901 = 6019 Kč

Vidíme, že varianta c), kterou by umožnil pozměňovací návrh, ulevuje epidemií postiženému podniku, který má navíc problém plnit při absenci zaměstnanců své obchodní závazky.


Modelový případ 2

V druhém případě simulujeme dopady na podnik, který trpí nadměrnou průměrnou délkou pracovní neschopnosti jednoho zaměstnance. Zde je třeba připomenout, že návrh nového zákona má v úmyslu přenesením náhrad mezd zaměstnanců na podniky motivovat zaměstnavatele, aby si své zaměstnance více „hlídali“.
Předpoklady modelu:
Uvažujeme fiktivní malý podnik o 10 zaměstnancích, který
• dosahuje zisku
• průměrná délka pracovní neschopnosti je na úrovni 150% celorepublikového průměru
(celorepublikový průměr je cca 30 dnů, zde uvažujeme 45 dnů)
• jednotlivé doby pracovní neschopnosti jsou voleny náhodně, přičemž respektujeme skutečnost, že průměrná doba běžných nemocí (angína, chřipka atd.) je cca 15 dnů. Delší doba, která platí pro úrazy a závažná onemocnění, se vyskytuje u 4.zaměstnance (60 dnů) a u 9.zaměstnance (28 dnů)
• průměrná mzda je 18 000 Kč
• by hradil případné komerční pojištění ve výši 3,0 % hrubých mezd zaměstnanců
• odvádí DPPO ve výši 24%
Následující údaje jsou relevantní pro období dlouhé 1 rok:

a) Podnik platí plně náhrady mzdy zaměstnancům:

výdaje zaměstnavatele na náhrady mezd jsou uvedeny v následující tabulce (zaměstnavatel hradí náhrady za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti):

tabulka nemocenská 2


podnik hradí pojištění státu ve výši 1,4% z úhrnu hrubých mezd: 12 x 180000 x 0,014 = 30240 Kč
náhrady mzdy jsou daňovými náklady, takže celkové výdaje budou sníženy o daňovou úsporu: 95492 + 30240 – 0,24 x (95492 + 30240) = 125732 – 30176 = 95556 Kč

b) Podnik platí nemocenské pojištění státu (3,3% z úhrnu hrubých mezd), stát se podílí na polovině náhrad mzdy, zaměstnavatel hradí druhou polovinu:

odvedené pojištění státu: 12 x 180000 x 0,033 = 71280 Kč
polovina celkových náhrad mzdy: 95492 / 2 = 47746 Kč
celková úspora na dani z příjmu: (71280 + 47746) x 0,24 = 28566 Kč

celkové výdaje podniku: 71280 + 47746 – 28566 = 90460 Kč

c) Podnik platí komerční pojištění ve výši 3,0 %, pojišťovna plně hradí náhrady mezd zaměstnanců za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti:

podnik hradí pojištění ve výši 1,4% z úhrnu hrubých mezd: 12 x 180000 x 0,014 = 30240 Kč
platby komerční pojišťovně: 12 x 180000 x 0,03 = 64800 Kč
daňová úspora: (30240 + 64800) x 0,24 = 22810 Kč

celkové výdaje podniku: 30240 + 64800 – 22810 = 72230 Kč

Vidíme, že varianta c), kterou by umožnil pozměňovací návrh, ulevuje podniku, který je postižen nadprůměrně dlouhou dobou pracovní neschopnosti.


Závěr

Z naší studie vyplývají následující závěry:
• Pozměňovací návrh senátora Jílka představuje pro podniky (dosahující zisku) tu výhodu, že jim usnadňuje možnost využití komerčního pojištění na úhrady mezd práce neschopným zaměstnancům. Tím pádem se případný vysoký jednorázový výdaj při nouzové situaci (např. ve formě chřipkové epidemie) mění na nižší, předem známé částky placené pravidelně komerčním pojišťovnám. Jedná se o klasický princip snížení rizika, na jehož základě fungují komerční pojišťovny.
• Pozměňovací návrh ulevuje těm malým podnikům, které trpí nadprůměrnou dobou trvání pracovní neschopnosti svých zaměstnanců.

Na závěr formulujeme výhody a nevýhody dopadů zkoumaného pozměňovacího návrhu:

Výhody
• Zrovnoprávnění komerčního pojištění se státním nemocenským pojištěním, neboť odvody na nemocenské pojištění také snižují daňový základ
• Snížení celkové daňové zátěže
• Daňová úleva motivuje podniky více k dosahování zisku než např. dotace

Nevýhody
• Větší složitost daňového systému, kterou přináší každá daňová úleva či
výjimka
• Snížení motivace zaměstnavatelů „hlídat“ si své zaměstnance, zda
nepodvádějí