Institut politických a ekonomických studií
Home O nás Zpravodaj Články Média Akce Podpořte nás Kontakty Odkazy

Rodina jako aktivní subjekt rodinné politiky

04. 04. 2006, autor: David Macek
Příspěvek na VII. Mezinárodní konferenci o rodinné politice
Senát PČR 3. - 4.dubna 2006

Rád bych se spolu s Vámi v následujících minutách zamyslel nad otázkou, jak by měla vypadat rodinná politika, která bude vycházet vstříc „angažovanému rodičovství“. Domnívám se, že rodinná politika musí především respektovat rodinu jako aktivní sociální subjekt a vytvářet jí patřičný prostor (srv. Belardinelli, 1996:118). Co to však konkrétně znamená a jaké změny ve společnosti by takový přístup znamenal? Při hledání odpovědí na tuto otázku zde vycházím především z italské tzv. vztahové sociologie, zvláště jejího hlavního představitele Pierpaola Donatiho.

„Postoj naší společnosti k rodině připomíná její chování k životnímu prostředí před vznikem ekologického hnutí“. Tento citát, pocházející od vídeňského sociologa Helmuta Schattovitse, výstižně charakterizuje status rodiny ve většině západních společností na počátku 21. století. V převládající západní kultuře existuje naprostý protiklad mezi formálně deklarovanou klíčovou rolí rodiny a praktickou (systémovou) negací tohoto výsadního postavení . Instituce, které by měly rodinu podporovat, ji mnohdy v důsledku spíše oslabují. Rovněž politická opatření na podporu rodiny přinášejí často zcela překvapivé výsledky .

Podle Donatiho (2003) vykazují dnešní verze liberálně-tržní i socialistické ideologie, které společně dominují současnému společensko-politickému diskursu, reduktivní ekonomizující pojetí rodiny. Jejich hlavním motivem není podpora sociálních funkcí rodiny, ale přerozdělování zdrojů. Liší se jen mírou doporučené státní intervence (reziduální, resp. systemické). Společným jmenovatelem obou vlivných ideologií je i skutečnost, že rodinu jako takovou v podstatě „nevidí“ – jako subjekt totiž vnímají pouze atomizovaná individua, případně jen některé ze sítě rodinných vztahů (např. matka-dítě). Oba přístupy pak definují rodinnou politiku jako nabídku pomocí a podpor, které stát a trh nabízí jedincům, aby jim usnadnily jejich privátní soužití.


Text celé přednášky si můžete stáhnout níže