Institut politických a ekonomických studií
Home O nás Zpravodaj Články Média Akce Podpořte nás Kontakty Odkazy

Školné v programu křesťanských demokratů

02. 03. 2007, autor: Jakub Haas
Příspěvek v Novém Hlasu č. 3

Má školné na veřejných vysokých školách obecně místo v programu křesťansko-demokratických stran?

Mladí křesťanští demokraté požadavek na zavedení školného jednoznačně formulovali ve svém programovém dokumentu ze září 2005, KDU-ČSL se k němu nepřímo hlásí ve svém volebním programu 2006–2010. Přesto se v obou organizacích objevují názory, které tento požadavek nevítají.
Začněme s trochou nezbytné teorie. Základní typologie sociálních států rozlišuje tři ideální typy – liberální, socialistický (sociálně demokratický) a konzervativní. Úloha státu vzhledem k přerozdělování prostředků v těchto typech je následující: V liberálním modelu představuje stát „kompenzátora poslední volby“, v socialistickém „garanta první volby“ a v konzervativním „kompenzátora první volby“. Tyto abstraktní pojmy si vysvětleme na konkrétním případě školného na veřejných VŠ.

V socialistickém modelu stát teoreticky zajistí první volbu absolventa střední školy – studium na vysoké škole. Garantuje mu „bezplatné“ studium, které je hrazeno z veřejných zdrojů. Nevýhody tohoto modelu jsou zjevné. Jedná se o vysokou náročnost na veřejné finance, kterých není nikdy nazbyt, a tak se velká část zájemců nedostane z kapacitních důvodů na VŠ. Druhou velkou nevýhodou je psychologický efekt na studenta, který si za studium přímo nic neplatí, což jej vůbec nemusí motivovat k úspěšnému ukončení studia.

Liberální model případnému uchazeči o studium negarantuje vůbec nic. Studium je vnímáno jako ryze osobní rozhodnutí, které zvyšuje šanci potenciálního absolventa VŠ studia pro uplatnění na trhu práce a tím většího platu, ze kterého může náklady na studium zpětně splácet. Financování vysokých škol by tak bylo v čistém liberálním modelu zcela odkázáno na soukromé zdroje. Nevýhodu liberálního modelu není třeba sáhodlouze komentovat – mnoho uchazečů se kvůli vysokým nákladům ani nepokusí studovat.

Konzervativní model požaduje pouze spoluúčast ze soukromých zdrojů, z veřejných zdrojů stát „kompenzuje“ studentovi VŠ část nákladů na studium. Nezanedbávají se pozitivní efekty na celou společnost, ale zároveň je jedinec motivován k úspěšnému zvládnutí studia a uvědomuje si svou vlastní odpovědnost.

Domnívám se, že poslední typ sociálního státu je modelem, ke kterému by se měly křesťansko-demokratické strany hlásit, pokud se hlásí i ke konzervativním hodnotám. Pokud bude spoluúčast studentů podpořena systémem půjček, stipendií a snadnou možností studentů si přivydělat, bude se kvalita vysokých škol i množství absolventů zvyšovat.