Institut politických a ekonomických studií
Home O nás Zpravodaj Články Média Akce Podpořte nás Kontakty Odkazy

Pozor na to, není deficit jako deficit

23. 03. 2007, autor: Jakub Haas
Hospodářské noviny, 21.3.2007

V článku Kalousek: Euro přijmeme v roce 2012 (HN 13. března) se objevuje tradiční chyba záměny dvou důležitých agregátů fiskální politiky. Příkladem je tato věta: "Premiér Topolánek minulý týden prohlásil, že deficit rozpočtu nesmí překročit uvedených sto miliard." Netuším, zda toto premiér skutečně prohlásil, či byl špatně interpretován. Jedno je ale jisté: pro dodržení maastrichtských kritérií potřebujeme, aby deficit vládního sektoru nepřekročil 3 % HDP, nikoliv jen deficit státního rozpočtu.

Někdo by nad záměnou pojmů mohl mávnout rukou s tím, že se jedná o slovíčkaření. Nicméně oba pojmy se věcně velmi různí a jsou sestavovány na základě rozdílné metodiky. Deficit vládního sektoru totiž na rozdíl od deficitu rozpočtu zahrnuje deficit například místních rozpočtů, Veřejné zdravotní pojišťovny a dalších institucí typu Fond národního majetku nebo Českých drah. Z toho vyplývá, že vláda nemá splnění výše zmíněného kritéria úplně pod svou kontrolou.

Představme si, že vláda sestaví rozpočet s deficitem 2,5 % HDP a bude předpokládat, že ostatní instituce budou hospodařit se schodkem 0,4 % HDP. V průběhu roku však například Praha vydá dluhopisy za miliardu korun navíc, České dráhy si půjčí více na nákup nových vagonů atd. V napjatém hospodaření veřejného sektoru se rázem můžeme dostat nad 3 % HDP.

Vláda bude muset mnohem více spolupracovat s ostatními institucemi, jejichž hospodaření je zahrnuto v metodice Eurostatu do "veřejného sektoru". Už jen proto se mi zdá vázání existence vlády na splnění maastrichtských kritérií za nebezpečné a kontraproduktivní.