Institut politických a ekonomických studií
Home O nás Zpravodaj Články Média Akce Podpořte nás Kontakty Odkazy

Tak trochu jiná dovolená

29. 05. 2007, autor: Marie Jílková
Nový Hlas č.9

Není to tak dávno, co ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas navrhl jednotýdenní otcovskou dovolenou, kterou by muži mohli vybírat do dvou měsíců po narození dítěte. Na první pohled se zdá: co je jeden týden v období celé mateřské resp. rodičovské dovolené, která může být v ČR čerpána až do 3 let věku dítěte? Druhý pohled ale odhalí, že se jedná o další z mnoha malých krůčků směrem k větší participaci otců na výchově svých potomků, směrem k tomu, aby více využívali možnosti čerpat rodičovskou dovolenou.
Otcové v České republice mají ze zákona možnost využívat tzv.rodičovské dovolené od 1.1.2001. Z údajů o čerpání rodičovského příspěvku vyplývá, že rodičovské dovolené využívá cca 1% českých otců, což se nevymyká evropskému průměru.
Tlak na to, aby muži nastupovali na rodičovskou dovolenou je opodstatněný. Kromě toho, že je i otcům umožněno prožívat radost z toho, jak jejich děti rostou, tak se vyrovnávají pozice mužů a žen ve vztahu k rolím v domácnosti a tato možnost ve svém důsledku chrání ženy na pracovním trhu. Pokud se totiž zvýší participace otců na rodičovské či budoucí „otcovské dovolené“, sníží se diskriminace žen na pracovišti. Zaměstnavatelé už nebudou moci počítat s tím, že když přijmou muže, tak jim na rodičovskou dovolenou neodejde a naopak, když přijmou ženu, tak že na rodičovskou dovolenou odejde. Stejně tak nemůže zaměstnavatel předpokládat, že to bude žena, která bude s dětmi doma, pokud jsou nemocné.
V každém případě zatím není role otce na rodičovské dovolené považována za normu, buď je vysoce ceněna až adorována nebo shazována a degradována. Ženy se zase musí poprat se společenskými stereotypy v podobě obvinění z toho, že jsou špatné matky. A i když otcovská dovolená vypadá jako anomálie, je to ve skutečnosti návrat k normálu.
Není zřejmé, jak celý návrh ministra Nečase dopadne, především v konfrontaci se státním rozpočtem. Ale rozhodně je to užitečný experiment, který by mohl časem alespoň trochu narušit zatuhlé české představy, jak má a nemá vypadat „správná“ rodina.